Většina Emacsu je napsána v programovacím jazyce nazvaném Emacs Lisp. Emacs Lisp je dialekt Lispu, který obsahuje vlastnosti speciálně navržené pro práci s textem: hledání, parsování, práce se soubory a textovými buffery, atd. To neznamená, že není možné použít Emacs Lisp i pro jiné účely. Je to plnohodnotný programovací jazyk a lze ho použít jako [...]
Kniha The Ruby Programming Language, na níž spolupracovali autoři David Flanagan a Yukihiro Matsumoto (otec programovacího jazyka Ruby), nedávno zaplnila regály v knihkupectvích. Zatím jsem neměl možnost ji prolistovat, ale doufám, že ta chvíle brzy přijde. Uvidíme, zda tato kniha překoná vysoko posazenou laťku, kterou nastolili Dave Thomas, Chad Fowler a Andy Hunt s naším [...]
Google Tech Talks: Getting C++ Threads Right. Hovoří Hans Boehm, jehož jistě netřeba představovat.
Ve škole nám vtloukali do hlavy, že funkce (nebo metoda, chcete-li) by neměla být delší než 50 řádek kódu. Mnoho lidí však pro posuzování maximální přípustné délky funkce používá jiná měřítka. Při procházení knihy Practical Common Lisp od Petera Seibela jsem narazil na hezkou praktiku, která mě opravdu rozesmála.
Často se setkávám s tvrzením, že v Javě přiřazení a += b je to samé jako a = a + b. Také si to myslíte? Ano? Jste si tím skutečně jisti?
Na přelomu roku se kolem implementace Ruby zvané Rubinius událo celkem dost věcí. Všechny tyto události svědčí o tom, že lidé stojící za Rubiniem to myslí smrtelně vážně. Stane se Rubinius nejpoužívanější implementací Ruby?
Před pár desítkami minut byl vydán první Release Candidate JRuby verze 1.1. Vydání stabilní verze JRuby 1.1 se tedy blíží mílovými kroky. Ptáte se, co nového tato verze přináší?
Vyslovíme-li tyto dva pojmy, virtuální mašina a mezikód, mnozí z nás si je automaticky spojí s Javou, JVM (Java Virtual Machine) a bajtkódem. To je vzhledem k popularitě Java technologií zcela pochopitelné. Mnozí si však také myslí, že myšlena mezikódu nezávislého na platformě a jeho interpretace, popř. kompilace do nativního kódu, přišla také s Javou. [...]
Ve čtvrtek večer jsme s kolegy a kolegyněmi z práce nasadili závodní přilby, usedli do kokpitů vypůjčených monopostů, sešlápli plynový pedál až na podlahu a za ohlušujícího řevu silných motorů za zády jsme vyrazili vstříc adrenalinovému dobrodužství na závodním okruhu.
Při brouzdání po blozích jsem narazil na zajímavou metodiku vývoje software. Jmenuje se Defect Driven Development (D-Cubed = D3 = dé na třetí). Zmiňuje se o ní na svém blogu Neal Ford. Jeho příspěvek je reakcí na článek na blogu Kirka Pepperdinea.